Dělená strava jako životní styl
Mnoho lidí hledá nový způsob výživy, který by byl zdraví prospěšný, snadno realizovatelný v každodenním životě a navíc chutný. Dalo by se říct, že oddělovat potraviny dle způsobu jejich trávení a střídat je v určitých cyklech není dieta, ale životní styl.
První zmínky o dělené stravě se datují na počátek 20. století. Amerického lékaře Howarda Haye v 41 letech postihlo ledvinové onemocnění. V té době se zdálo nevyléčitelné, ale on se nevzdal. Náhodně četl reportáž o hunských kočovnících žijících v oblasti Himálají, kteří nenesli známky civilizačních onemocnění, a tuto skutečnost si vysvětloval způsobem jejich stravování. Živili se výhradněpotravinami v přírodní podobě. Začal s experimentem, při kterém kombinoval jejich stravu s poznatky své doby. Zkoumal složení lidského těla a došel k závěru, že jeho strava musí být převážně zásaditá, proto při každém jídle odděloval potraviny s vysokým obsahem sacharidů od bílkovinných. Nemoc zmizela a nikdy se nevrátila. Doktor zhubl 25 kilogramů a cítil se velmi dobře.
Rozdělení potravin
Dělená strava spočívá ve skutečnosti, že potraviny dělíme do tří skupin. První skupinu tvoří převážně bílkoviny, druhou sacharidy a třetí skupina neobsahuje ani mnoho bílkovin, ani mnoho sacharidů, a proto je nazývána jako neutrální.
Bílkovinné potraviny potřebují pro úspěšné trávení velmi nízké pH, tedy hodně kyselé prostředí. U potravin obsahující převahu sacharidů je tomu naopak, ty vyžadují zase vysoké pH, tedy hodně zásadité prostředí. V případě trávení obou látek dohromady nedochází k jejich optimálnímu rozkladu a během postupu potravin trávicí trubicí může docházet k uvolňování látek, které nemají příliš pozitivní vliv na fungování organismu.
Pokud přistoupíme na možnost střídat jednotlivé skupiny potravin během dne, je nutné mít na paměti, že se potraviny z obou skupin trávíme různě dlouhou dobu. Potraviny z rostlinné říše se tráví všeobecně o 2 až 3 hodiny kratší dobu než potraviny ze skupiny živočišné. Konzumujeme-li ale například luštěniny, doba jejich trávení se pohybuje kolem 5 až 6 hodin. V tomto případě je dobré využít potravin z neutrální skupiny a doplnit den zeleninovými saláty. Stejný mechanismus platí také pro zkonzumování většího množství masa.
Skryté kalorie v alkoholu
Během psaní tohoto článku jsem narazila na spoustu nesrovnalostí. V citovaných knihách i v internetových odkazech se dočtete často rozporuplné informace. Například: „Jezte, až budete mít hlad!“ S tímto tvrzením se nemůže spokojit žádný odborník. Někdo má hlad pořád a někdo zas jídlo považuje za ztrátu času. Jíst se má pravidelně. Maximální interval mezi jednotlivými porcemi je 4 hodiny (pro někoho 2,5, pro jiného 3). Tím se zaručí, že tělo dostane svůj pravidelný díl živin a nebude mít důvod „dělat si zásoby“.
Také jsem se dočetla, že každá skupina má zástupce v alkoholických nápojích. „Rostlinky“ doporučují suché bílé a červené víno nebo šampaňské, živočišná skupina pivo a neutrální dokonce přeje lihovinám. Trošku se pozapomnělo dodat, že zrovna lihoviny jsou velkým zdrojem energiea pokud se alkohol konzumuje převážně ve večerních hodinách, energie uvolněná z něho se již nezužitkuje. V tuto chvíli se naše snažení o snížení hmotnosti jeví jako nesmyslné.
Tělo jako továrna
Náš organismus je v podstatě pouhopouhou chemickou továrnou. Vše řídí mozek a jemu je také vše podřízeno. Co si hlídá na prvním místě, je hladina glykémie (krevního cukru). Pokud je dost glukózy pro mozek a na výživu ostatních orgánů těla, je vše tak, jak má být. Pokud je jí nadbytek, dostane tělo pokyn, aby ukládalo přebytečnou glukózu do zásoby. Jednoduchým procesem se nám uloží první tukový polštář.
Pokud je glukózy alias stravy nedostatek, může se stát, že organismus dostane povel uložit, co jen bude možné. Sníží se bazální metabolismus a tělo strádá. Samozřejmě i hubne, ale jen po určitou dobu. Pak se hubnutí zastaví. V tuto dobu se často stává, že vůle zhubnout mizí a nastává období, kdy se vracíme k běžnému způsobu stravování. Organismus zvýšenému příjmu potravin nepřizpůsobí metabolismus, ten je stále nízký, proto jsou potřeby na výživu nižší a přebytky se ukládají ve formě tukových zásob. Proto by měl být každý redukční program promyšleným krokem postaveným na pevných základech.
Základem je zjistit bazální metabolismus. Ten se vyjadřuje v kilokaloriích nebo v kilojoulech. V případě vyšší pohybové aktivity (alespoň 3x týdně po dobu 1 hodiny) je nutné denní příjem navýšit asi 1,4x. Pak máme jistotu, že redukce hmotnosti může být proces dlouhodobý a úspěšný, bez pocitu hladu a strachu z jojo efektu.
Pozor na vyváženost
I když dělená strava není považována za dietu, ale za životní styl, velmi snadno se stane, že náš jídelníček bude nevyvážený. V době, kdy máme jídelníček sestavený z živočišné říše: maso, vejce, mléko a mléčné výrobky, je strava finančně náročnější, ale tím, že obsahuje hodně bílkovin, udrží nás potraviny déle nasycenějšími. Tím se lehce stane, že tento den je pro organismus energeticky podhodnocený.
Naopak den složený z ořechů, celozrnného pečiva, luštěnin, brambor, rýže nebo těstovin se může velice lehce stát dnem nadhodnoceným (např. 100 g ořechů má 3000 kJ). Takové výkyvy ve stravě organismus po čase zase řeší ukládáním podkožního i viscerálního tuku a často se stává, že se zvyšuje i hladina glykémie. Proto je dobré si alespoň z počátku hlídat přijaté kcal nebo kJ.
Dělená strava má spoustu pro a proti. Co je ale příznivé, není eliminační. To znamená – nevylučuje jednu nebo více základních živin z jídelníčku. Pokud je člověk dostatečně obeznámen s úskalími dělené stravy, je možné, aby se tato stala celoživotní cestou.
Příklad jídelníčku
Rostlinná skupina:
Snídaně: čaj, obilninová kaše s medem a skořicí
Přesnídávka: ovoce
Oběd: vločková polévka, zapékané brambory se zeleninou a houbami, okurkový salát
Svačina: celozrnné pečivo, zeleninová pomazánka
Večeře: zeleninové rizoto
Živočišná skupina:
Snídaně: plněná vejce, zeleninový salát
Přesnídávka: mrkev
Oběd: chřestová polévka, ryba na česneku, zapečená zelenina se sýrem
Svačina: bílý jogurt s rajčetem a rukolou
Večeře: šunka s vyšším obsahem masa (nad 80 %), mozzarella light, rajčata, paprika, okurka salátová s olivovým olejem
Vydáno: 13.3.2014
Autor: Svět potravin