Česká potravina

Návštěvníci si ve stáncích přišli na své a mnozí z nich kupovali dobroty i pro své blízké a odcházeli obtěžkáni nákupem. Od toho nakonec taky Země živitelka je, aby se tam i šířila osvěta co do novinek všeho druhu.

Jen zdravé nápoje z přírodních šťáv z ovoce a zeleniny bez konzervantů a doslazení tam nabízely hned tři velké renomované firmy. Jednou z nich je Vitaminátor z Opavska, Ovocňák firmy Toko Rudice od Luhačovic a ve stánku Zelinářské unie, člena Agrární komory ČR, se nabízely čisté stoprocentní ovocné a zeleninové šťávy nepasterované až z Beskyd z Fryčovic. Byl o ně velký zájem především z hlediska jejich konzervace. Čisté šťávy z ovoce a zeleniny se totiž neošetřují pasterizací, ale vysokým tlakem. Tím se zachovají naprosto neporušené vitamíny a minerální látky a navíc jsou nápoje lahodné.

Zajímavosti pro odbornou obec návštěvníků

Přímo od zdroje se na Zemi živitelce dozvídali zemědělci a potravináři, jaké jsou prognózy agrárního sektoru, co jej čeká a nemine. „Nastavení nové společné zemědělské politiky nám pomůže lépe reagovat na aktuální situaci našeho zemědělství, a to díky mnohem větší flexibilitě při řešení problémů i dělbě finančních prostředků než doposud, ale také umožní lepší zacílení na citlivé sektory, jako jsou živočišná výroba a pěstování speciálních plodin. Musíme rozhodovat o rozdělení více než 250 miliard korun na příštích sedm let pro efektivní a vyvážený rozvoj českého zemědělství, potravinářství a venkova,“ řekl během zahajovacího dne ministr Miroslav Toman.

Ministerstvo zemědělství chce podle Tomana také aktuálně ze svých zdrojů najít dotaci 535 milionů korun na chov prasat a drůbeže. Má jít o výdaj peněz, které se ušetří jinde. „Je to velký úspěch, signál, který bude mít vliv na chovatele, aby přestali regulovat stavy prasat,“ reagoval na slova ministra prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.

Další dobrou zprávou bylo zpochybnění úplného zrušení podpory takzvané zelené nafty, tedy daňového zvýhodnění nafty pro zemědělce, ke kterému by mělo dojít k 1. lednu 2014. To by ale podle Tomana snížilo konkurenceschopnost českých zemědělců. Nemyslí si ale, že tento krok bude zrušen v rámci zákonných opatření. „Nicméně tato vláda může připravit pro nový parlament některá opatření tak, abychom se zelenou naftu pokusili zachránit,“ podotkl. Ministerstvo proto předloží do měsíce analýzu dopadů jejího zrušení.

Národní dožínky se komoře vydařily

Na národních dožínkách, které každoročně na Zemi živitelce vždy v sobotu prvního týdne veletrhu organizuje Agrární komora ČR, se také ministr Toman spolu s premiérem ČR Jiřím Rusnokem zamýšleli nad výsledky letošní sklizně.

Premiér Rusnok se nebojí o odbyt obilí a řepky z letošní nadprůměrné úrody. „Výkupní ceny obilí vláda sice ovlivnit nemůže, ale podmínky pro život na venkově ano,“ řekl na národních dožínkách v Českých Budějovicích. Připomněl, že za poslední roky se do rozvoje venkova investovalo přes deset miliard korun. Ani v nastávajícím programovacím období nebudou dotace v této oblasti nižší. Uvedl, že vláda se teď ještě více zaměří na podporu kvalitních domácích potravin.

„Výnosy byly nadprůměrné a určitě to pomůže nám všem. To, co můžeme ovlivnit jako vláda ČR, jsou podmínky, za kterých se hospodaří. Podstatné je, abychom na venkově zajistili takové prostředí pro život a pro práci, které bude znamenat, že lidé na venkově budou rádi žít,“ uvedl premiér na dožínkách. Podle aktuálních údajů ministerstva zemědělství bude letošní úroda určitě lepší, než předpokládal v půlce srpna zveřejněný druhý letošní odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ). U obilí je hektarový výnos zatím zhruba o pětinu vyšší, úroda řepky bude nejspíš největší v historii.

„Samozřejmě, že když je nižší nabídka, ceny mírně klesají, a na druhou stranu ne všude je dobrá úroda jako u nás. Podívejme se do vzdálenější ciziny, Blízký východ, severní Afrika potřebují importovat obrovské množství obilí, jinak tam ti lidé budou mít hlad. Nebojím se o odbyt českého obilí. Pokud jde o řepku, tak ta je skutečně letos mimořádně úrodná, ale olej je potřeba pořád,“ řekl Rusnok novinářům.

Vláda se chce podle Rusnoka zaměřit více na podporu kvalitních českých potravin. Připomněl, že Česká republika je součástí Evropské unie a musí se řídit pravidly společné evropské zemědělské politiky, nicméně má stále dost nástrojů. „Myslím, že je dnes už správně využíváme a jde o to, aby to nebyla nějaká kampaň, ale trvalá snaha o to, vymýtit všechny, kteří se snaží nepoctivým způsobem zbohatnout na tom základním, co každý z nás potřebuje, tedy na potravinách,“ zdůraznil.

Z jednání představenstva a dozorčí rady komory

Na Zemi živitelce se hned druhý den po zahájení už tradičně schází představenstvo a dozorčí rada Agrární komory ČR. Nejinak tomu bylo i letos a jako host se podstatné části jednání zúčastnil ministr zemědělství Miroslav Toman, náměstek ministra Stanislav Kozák, náměstkyně ministra Jaroslava Beneš Špalková, další členové vedení ministerstva zemědělství, zástupci vybraných resortních institucí a další hosté. Strategickými cíli po roce 2013 je zvýšit efektivnost a konkurenceschopnost českého zemědělství, zajistit dlouhodobou potravinovou bezpečnost a maximální efektivitu podpor, odstranit vázanost podpor na historické ukazatele a jejich zacílení na aktivní producenty, podpora citlivých sektorů, především přežvýkavců, udržitelný rozvoj venkova, životního prostředí, zaměstnanost a další.

Celková obálka pro společnou zemědělskou politiku (SZP) 2014–2020 bez přesunu mezi pilíři je pro I. pilíř asi 22 miliard korun na rok (v aktuálním období asi 23 mld. Kč) a pro II. pilíř jde o 10 miliard korun (v aktuálním období zhruba 13 mld. Kč). Zásadní informací je fakt, že rok 2014 bude přechodný a tedy totožný s aktuálním nastavením podpor, avšak bez projektových opatření na investice v Programu rozvoje venkova. V dalších bodech byli přítomní informováni o jednáních ministerstva zemědělství (MZe) o převodu nezemědělských opatření do gesce ministerstva místního rozvoje a ministerstva životního prostředí MŽP, posílení národních dotací DT 8 na podporu prasat a nosnic, zahájení činnosti expertní pracovní skupiny, návrhu k řešení pozemkových úprav, diskusi k nastavení AEO a LFA, řešení podpory cukrovky a dalších komodit či fondu nepojistitelných rizik.

Ministr Toman potvrdil zájem o další úzkou spolupráci a komunikaci. Projednány byly aktuální informace k rozpočtu kapitoly zemědělství pro rok 2013 s tím, že dojde k navýšení národních dotací na úroveň loňského roku, tedy zhruba 1,3 mld. Kč, včetně navýšení podpory prasat a nosnic, dále bude posílen Program rozvoje venkova, připravuje se výplata záloh na SAPS s tím, že rozhodnutí budou vydávána od 16. října, připravovanou platbou top-up 2013 ve výši pouze 80 milionů korun se otevírá možnost pro využití tohoto nástroje pro další roky. V programu Pojištění PGRLF je předpoklad podpory do výše 50 % pro živočišnou výrobu a speciální plodiny, do 30 % pro lesní školky a asi 10 % i pro plodiny, avšak žadatel musí mít podanou žádost právě i pro tento typ podpory.

Do Bruselu byl odeslán materiál MZe k notifikaci k rámcovému řešení rizik v zemědělství, a to s dvěma základními směry. Prvním jsou mimořádné události s plněním až 100 %, například povodně, sesuv půdy, laviny, rozsáhlý požár. Druhým jsou mimořádné události s plněním do 90 % újmy, kupříkladu silné deště, záplavy, mráz, krupobití.

„Dobrou zprávou je, že se mi podařilo vyjednat dodatečné prostředky z českého státního rozpočtu do národních dotačních titulů na podporu chovu prasat. Letos tak mezi chovatele prasat můžeme rozdělit 380 milionů korun,“ konkretizoval na jednání představitelů Agrární komory ČR Miroslav Toman.

Zlepšení stavu živočišné výroby a citlivých sektorů lze dosáhnout především plným využitím podpory na citlivé produkty, ta může v maximálním rozsahu dosáhnout vyčleněním 13 % obálky přes velkou dobytčí jednotku (VDJ). Další možností je využití dodatečných dvou procent alokace na plochu na proteinové plodiny (například hrách, bob a sója). Otázka podpory citlivých sektorů bude zejména hledáním rovnováhy mezi jednotlivými odvětvími.

Přítomným zemědělcům ministr Toman řekl, že i nadále zůstanou zachována krajská informační střediska pro rozvoj zemědělství a venkova, jak to Agrární komora ČR požadovala. Ministr také informoval o tom, že se sešel s ministrem životního prostředí Tomášem Janem Podivínským a ministrem pro místní rozvoj Františkem Luklem, kteří mu potvrdili, že 300 milionů eur určených zejména pro venkov převedou do programů na svých ministerstvech.

Stovky milionů na odškodnění z povodní

Na jednání agrární komory na českobudějovické výstavě Země živitelka ministr seznámil zemědělce s tím, že program na kompenzaci letošních povodňových škod už zařadila Evropská komise do notifikačního procesu.

„Notifikace programu na kompenzaci letošních povodňových škod Evropskou komisí zatím vypadá optimisticky. Když všechno půjde hladce, mohl by být program schválen do konce září. Hned poté bychom začali vyplácet 685 milionů korun, které jako náhradu pro povodněmi poškozené zemědělce schválila vláda v červenci letošního roku,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Evropská komise také rozhoduje o schválení Fondu rizik, ve kterém by byly k dispozici peníze pro rychlé řešení nenadálých krizí v zemědělství. Komise má dva měsíce na to, aby posoudila, jestli se vznikem Fondu rizik souhlasí.

„Přeštík“ vítězem

Agrární komora spolu s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhříněvsi také zorganizovala srovnávací test, kdy anonymně ochutnávala veřejnost a následně i novináři na tiskové konferenci maso z přeštického prasete a jiných plemen. Nejdřív to byly kostky masa ve vlastní šťávě s označením A a B, potom ve stejném garde i uzený bok zase o dvou druzích. Většina dotázaných dala přednost masu z přeštického prasete, které je chutné, křehké a celkově lepší.

Jak Ing. Milan Koucký z Výzkumného ústavu živočišné výroby prozradil, přeštické prase zmizelo z velkochovů proto, že jeho využití živin z krmiv neodpovídalo požadavkům na konverzi živin. Nepřirůstalo jednoduše tak rychle, jak by se očekávalo. Během výzkumu se ale ukázalo, že jsou sice denní přírůstky nižší než například u kříženců pietrain a hampshire, ale během pastvy po 145 dní přeštické prase velmi dobře využívá vojtěšku, luskoviny a krmivo bohaté na vitamíny, což má nesporně vliv na strukturu masa. Během pastvy tak chovatel ušetří až 68 kg krmiva, které by jinak prase uzavřené v hale nutně muselo dostat a zkonzumovat. „Vyčíslili jsme úsporu v nákladech na 380 Kč během doby pastvy přeštického prasete až do jatečné hmotnosti,“ uvedl Koucký. Než bude mít výzkumný ústav výsledky výzkumu uzavřené, včetně získání patentu na krmné dávky, nemohou zatím výzkumníci prozradit další detaily, ale ukázalo se, že v souhrnu není „Přeštík“ ekonomicky nevýhodný a jeho maso je mnohem chutnější a pro řezníky jednoznačně lepší. Jasně to potvrdily testy jak u laické veřejnosti, tak odborné hodnotitelské komise i dvanáctičlenné novinářské skupiny.

Spolupráce s Českou akademií zemědělských věd

Během týdenního trvání agrosalonu Země živitelka se konaly různé semináře a uzavíraly se i dohody. V krátkém období již třetí dohodu o spolupráci podepsal Jan Veleba přímo na výstavišti se zástupci České akademie zemědělských věd (ČAZV). Její náplní je především vzájemná spolupráce obou organizací v oblasti propagace výsledků výzkumu a podpory jejich využívání v praxi. Podpisu se zúčastnil prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Veleba, poradce prezidenta Agrární komory ČR Ing. Jan Záhorka, předseda ČAZV prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., a místopředseda ČAZV RNDr. Jan Nedělník, Ph. D. Následují tak příkladu Ústavu zemědělské ekonomiky a informatiky (ÚZEI) a Výzkumného ústavu zemědělských strojů. Obě instituce sídlí v Praze a jejich pracovníci chtějí ještě úžeji komunikovat a spolupracovat s praxí.

Vydáno: 10.9.2013

Autor: Agrární komora