Původci alimentárních onemocnění
Alimentární onemocnění je onemocnění z potravin způsobené přítomností nežádoucích mikroorganismů - označuje se jím každé onemocnění člověka a zvířat, kdy se jedinec nakazí pozřením kontaminované potravy či tekutiny (vstupní branou infekce je trávicí trakt). Mezi nejznámější alimentární onemocnění patří salmonelóza, úplavice nebo listerióza.
Listeria monocytogenes je patogenní mikroorganismus, který se vyskytuje ubikvitárně (tzn. je všudypřítomná) v prostředí, v půdě, ve vodě odpadní a říční, v hnoji, u zvířat (především u kuřat, dobytka a ovcí) i na rostlinách. Způsobuje onemocnění z potravin zvané listerióza, které vzniká především po konzumaci nepasterovaných sýrů a mléčných výrobků, kontaminované zeleniny a při požití nesprávně připraveného jídla z masa. Může se projevit střevními a žaludečními potížemi, bolestmi hlavy, zvracením, průjmem atp. Těhotným ženám může listerióza způsobit předčasný porod nebo potrat.
Salmonella spp. patří mezi patogenní mikroorganismy. Vyskytuje se hojně u zvířat, zejména u drůbeže a prasat. Dále může být jejím zdrojem půda, hmyz, zvířecí výkaly, syrové maso a další. Způsobuje onemocnění salmonelóza, které může mít charakter akutní nebo chronický. Příznakem salmonelózy jsou zvracení, průjem, pocity nevolnosti, břišní křeče, horečka, bolesti hlavy a dochází k odvodnění organismu.
Vibrio parahaemolyticus je bakterie potenciálně patogenní. Vyskytuje se velmi často v mořském prostředí nebo v ústí řek, u živočichů obydlujících tato prostředí. Onemocnění z potravin - gastroenteritida, se projevuje průjmem, břišní křečí, žaludeční nevolností, horečkou nebo zimnicí. Onemocnění má většinou mírný průběh a je při něm důležitý příjem dostatečného množství tekutin. Člověk se může nakazit konzumací kontaminovaných syrových nebo nedostatečně tepelně opracovaných ryb a rybích výrobků nebo jiných mořských produktů.
Campylobacter jejuni a Campylobacter coli - bakterie rodu Campylobacter vyvolávají akutní střevní infekce u lidí tzv. kampylobakterózu a potraty u domácích zvířat. V přírodě jsou kampylobaktery velmi rozšířeny. Campylobacter jejuni se vyskytuje hlavně u drůbeže a Campylobacter coli u prasat. Z těchto zdrojů se nakazí nejčastěji člověk. Infekce nastává požitím infikované potravy, kravským mlékem nebo vodou, ale i kontaktem s nakaženými zvířaty. Při požití je infekční dávka větší než 10 000 mikrobů. Onemocnění je provázeno bolestmi břicha, výrazným průjmem, někdy i krvavým, bolestmi hlavy a horečkou. Průměrné onemocnění trvá 5 až 7 dní a může vymizet i bez léčby.
Escherichia coli je známá jako příčina „průjmu cestovatelů a dětí“ po řadu let. E. coli je součástí běžné mikroflóry trávícího traku u řady teplokrevných živočichů, včetně člověka. V posledních letech na sebe upoutává pozornost zejména serotyp E. coli O157 : H7, který produkuje toxiny tzv. verotoxiny. Tyto verotoxiny jsou zodpovědné za ničení částí sliznice tlustého střeva, což vede ke krvavým průjmům infikovaných jedinců. Proto je tento serotyp E. coli O157 : H7 zařazen do skupiny označované jako enterohaemoragické E. coli.
Podrobné informace o těchto i dalších mikrobiálních původcích alimentárních onemocnění, včetně výskytu, podmínek růstu a množení, prevence, mezních hodnot a legislativy, můžete najít na webových stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Zdroj: SZPI