Téma měsíce: Umíme nakupovat potraviny
Zatímco teoreticky máme zásady zdravé výživy v malíčku, se zaujetím diskutujeme o kvalitě jídla a hltáme testy potravin i pekla na talíři, statistiky stroze vypovídají o něčem jiném. Do košíku si nejčastěji vkládáme sladké limonády nebo pivo, se solí vůbec nešetříme a oddělení zeleniny v obchodě objíždíme obloukem. Může za naše nákupní a stravovací nešvary nedostatek financí, znalostí nebo inspirace?
Umíme nakupovat potraviny?
Jídlo je už delší dobou doslova módní záležitostí. Po 25 letech od revoluce jsme se už dostatečně nacestovali, trendy oblékli a nakoupili si ploché obrazovky i dotykové telefony, a tak začínáme dohánět západní Evropu také v těch nejobyčejnějších záležitostech, jako třeba v tom, co si dáváme do pusy. Začínáme dohánět, je možná trochu silný výraz. Spíše bychom je rádi doháněli, ale něco tomu pořád brání.
Na jedné straně už jsme z médií nebo vlastní zkušenosti dost poučeni o tom, jak má dobré jídlo vypadat a chutnat, na straně druhé jej v regálech obchodů marně sháníme. Přitom kvalitní potraviny u nás k dostání jsou, jen to chce dobře vybírat, kde je koupit. Vychvalovaným farmářským trhům udělali špatné jméno nepoctiví prodejci a doporučované malé tradiční prodejny? Leda ty pečlivě vybrané. Jinak totiž i na trhu můžete koupit nahnilou zeleninu, u nepoctivého řezníka šizený masný výrobek a v rodinné pekárně rozmraženou housku.
Jak nakupujeme?
Rádi se podíváme v televizi a přečteme si v časopise, jak to má být správně. A pak si do nákupního košíku stejně vložíme to, co nám nejvíce chutná bez ohledu na složení nebo nutriční hodnotu. Ženy většinou zajímá, zda po určité potravině neztloustnou, a častěji zkoumají složení na obalu, pro muže je podstatné, aby si pochutnali.
Podle dat Českého statistického úřadu si z obchodů odnášíme stále více těstovin, ryb a sýrů, což je pozitivní. Stejně však roste i spotřeba čokolády a alkoholických nápojů. Naopak poklesla spotřeba chleba, hovězího masa, ovoce, zeleniny, brambor, cukru a nealkoholických nápojů. „Spotřeba potravin je ve velké míře závislá na ceně. Svou roli však hraje i turistický ruch, počet cizinců v naší populaci, zdravotní osvěta, masivní reklama a dostupnost jednotlivých druhů potravin na trhu“, vysvětluje Zdeněk Kobes z odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.
Nakupujeme i méně pečiva, v menší míře pečeme doma, s čímž souvisí i menší spotřeba vajec. Omezili jsme rovněž spotřebu masa, až na ryby, jejichž prodeje díky vyšším dovozům filé rostou. Více spotřebováváme mléko i sýry, z nichž dáváme přednost přírodním. Méně jíme i ovoce, například jablek, broskví, pomerančů i mandarinek. Prodej zeleniny také poklesl, jediné, co nám stále chutná, je špenát a česnek. Méně sladíme a používáme cukr, zato si dopřáváme více čokolády a cukrářských výrobků. Stále hodně solíme a pijeme více alkoholu i čaje. Za rok stoupla spotřeba alkoholu o 6,4 litrů na osobu, nejvíce zkonzumujeme piva, které je i neprodávanějším artiklem slevových akcí v řetězcích.
Víte, co sníte za rok?
41,3 chleba,
7,1 kg těstovin,
8,1 hovězího masa,
25,2 drůbežího masa,
41,3 vepřového masa,
5,7 kg ryb,
13,4 kg sýrů,
57,3 l mléka,
245 vajec,
74,6 ovoce,
77,8 zeleniny,
68,6 kg brambor,
175,2 l alkoholických nápojů (z toho 148,6 l piva a 19,8 l vína, 6,7 l lihovin),
5,9 kg soli
(průměrná spotřeba 1 osoby podle dat ČSÚ)
Vydáno: 10.3.2014
Autor: Svět potravin