Výživa při dárcovství krve
Darování krve je velmi záslužnou činností. Darovaná krev může pomoci mnoha lidem s velmi rozličnými zdravotními problémy.
Lidská krev je základní surovinou pro výrobu řady léčiv. Navzdory skutečnosti, že již více než osm desetiletí probíhají intenzivní výzkumné práce věnované hledání náhradních umělých roztoků, je lidská krev získaná od dárců krve jediným zdrojem pro výrobu léčiv, jejichž existence je v mnoha situacích rozhodující pro záchranu lidského života.
Na druhé straně však může pravidelné dárcovství krve dárcům způsobit i zdravotní potíže, obzvláště nerespektují-li výživová doporučení od lékařů transfuzních stanic.
Velmi důležitou součástí krve je železo, které je základní složkou krevního barviva hemoglobinu. Železo dokáže vázat kyslík a poté ho uvolňovat, je proto významné pro přenos kyslíku v organizmu, uplatňuje se také v řadě enzymů. Nedostatek železa se projevuje anémií (chudokrevností), bývá snížena imunita (obranyschopnost), vyskytuje se i únava či popraskané ústní koutky.
Opakované dárcovství krve s sebou může přinést i riziko možné anemizace dárce krve. To znamená, že dárce krve, pokud nepřijímá dostatečné množství železa potravou, si může způsobit anémii – chudokrevnost z nedostatku železa a následně proto být vyřazen z databáze dárců krve.
Při standardním odběru může být dárci krve podle platné legislativy odebráno přibližně 450 ml krve. Minimální interval mezi dvěma následujícími odběry je 8 týdnů, přičemž celkový počet standardních odběrů provedených v průběhu jednoho roku je u mužů nejvýše 5 a u žen 4.
V literatuře se uvádí, že tělo dospělého muže obsahuje asi od 40 do 55 mg železa na kilogram hmotnosti a tělo dospělé ženy asi 35 až 50 mg na kilogram tělesné hmotnosti, nebo je uváděn celkový obsah železa v těle a to v rozmezí od 2,3 g u žen až do 6 g u mužů, nejčastěji je uváděna hodnota 3 – 4 g. Muži tedy jedním odběrem ztrácejí přibližně 379 mg železa a ženy asi 345 mg.
Tyto ztráty železa by měli dárci krve mezi jednotlivými odběry uhradit pomocí stravy – to je výživou. Ne vždy tomu tak je. Zejména u žen, kde navíc dochází ke ztrátám železa krví při menstruaci. U mužů je toto riziko o něco menší i proto, že jich řada konzumuje i nadměrné množství masa.
Pokud člověk konzumuje pestrou stravu v dostatečném množství, není třeba se nedostatku železa obávat. Dárci krve by měli proto dbát zásady správné výživy a věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak často do svého jídelníčku zařazují zdroje železa a obzvláště pamatovat, že:
• Vstřebávání železa z rostlinných zdrojů je poměrně nízké, protože se zde vyskytují sloučeniny, které jeho vstřebávání brání (například oxaláty ve špenátu), vstřebávání železa také zhoršuje současná konzumace čaje či kávy.
• Naopak vstřebávání železa zlepšuje vitamin C – to znamená, že pokrmy bohaté na železo raději zapíjíme šťávou z ovoce či zeleniny než čajem nebo kávou.
• Dobrými zdroji jsou maso, játra, ryby, mořské plody, žloutky, či hrách a petržel.
Zdroje:
• Murray, K. Robert, Granner K. Daryl, Mayes, A. Peter, Rodwell, W. Victor, Harperova Biochemie, 4. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2002
• Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
• vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi)