Zvláštní nutriční požadavky pro sportovce v dětském věku 3.
Optimální jídelníček sportujícího dítěte by měl být sestaven ze všech základních potravinových skupin a v patřičném procentu:
- pečivo + přílohy + luštěniny = cca 40 % objemu stravy
- ovoce + zelenina + ovocné a zeleninové šťávy = cca 30 % objemu stravy
- mléčné výrobky + maso, ryby + vejce = cca 20 % objemu stravy
- ostatní – ořechy, rostlinná semena, rostlinné a živočišné tuky, koncentrované cukry = cca 10 % objemu stravy
Pokud je jídelníček takto sestaven, je velká pravděpodobnost, že přísun nejen makroživin (bílkoviny, sacharidy a tuky, díky nim získává tělo energii), ale také mikroživin (vláknina, vitaminy, minerální a stopové prvky) bude zajištěn v dostatečném množství. Sportující dítě má větší chuť do jídla než jeho nesportující protějšek – více toho sní – automaticky tím pokryje zvýšené požadavky organizmu na přísun mikronutrientů (mikroživin).
Z vitaminů jsou to především vitaminy řady B, vitaminy C, D a E. Z minerálních látek jsou to hořčík, vápník, fosfor, železo a zinek. Pro vývoj kostní hmoty jsou základními stavebními prvky fosfor a vápník. Nejbohatším a především nejlépe využitelným zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky. Ty by měly být v jídelníčku dítě přítomny denně. Dalšími vítanými zdroji vápníku, ale zároveň celé řady dalších živin, jsou ořechy, rostlinná semena a luštěniny.
U dívek ve věku od 12 až 13 let výrazně stoupají potřeby příjmu železa vlivem menstruačních ztrát krve. Vyšší příjem železa je nutný i u chlapců díky podpoře tvorby červených krvinek pohlavními hormony. Železo je nezbytné k syntéze hemoglobinu a myoglobinu – sloučenin transportujících kyslík v červených krvinách a svalových buňkách. Dostatečný přísun kyslíku kosterním svalům a srdci je základním předpokladem k vysoké výkonnosti. Nejlepším zdrojem železa jsou játra a červené maso i přesto, že se právě těmto potravinám mladé dívky v rámci různých diet velmi často vyhýbají. Není však třeba mít maso v jídelníčku denně. 3 až 4 menší porce do týdne jsou plně postačující. Železo obsahují také rostlinné zdroje, např. luštěniny, ořechy a rostlinná semena, avšak z nich se mnohem hůře vstřebává než ze živočišných zdrojů.
I ve stravování sportujících dětí a mládeže by měla být pravidelnost. Příjem potravy patří mezi základní denní činnosti člověka a v případě plánovaných pohybových aktivit je třeba výživu vhodně skloubit s tréninky. Trénink, závod či utkání jsou „ústředním bodem“ celého dne. Proto je nutné celodenní jídelníček uzpůsobit době, délce a intenzitě výkonu. Dle toho volíme vhodnou snídani, dopolední svačinu, oběd, odpolední svačinu a večeři. Zvláštní zřetel na složení, množství a způsob kulinární přípravy musíme mít u posledního jídla konzumovaného dítětem před aktivitou, a to tak, aby sportovec vstupoval do tréninku či závodu v co možná nejideálnějším nutričním stavu.
Použitá literatura:
Maughan, R. J.; Burke, L. M. Výživa ve sportu. Praha: Galén, 2006, 311s.
Manore, M.; Thomson, J. Sport Nutrition for Health and Performance, 2000, 514 s.
Geoffrey, W. P. Dietary Supplements and Functional Foods,Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2006, 242 s.
McArdle, W. D., et al, Exercise Physiology, Lippincott Williams and Wilkins, 2007
Gropper, S. S. et al. Advanced Nutrition and Human Metabolism, Belmont: Wadsworth, 2009, 600 s.