Česká potravina

Vznik, vývoj a reformy Společné zemědělské politiky

Společná zemědělská politika (dále v textu jen SZP; známá též pod zkratkou CAP – Common Agricultural Policy) je nejstarší politikou Evropských společenství. Římská smlouva z roku 1957 stanovila pro zemědělství několik základních cílů, které byly potvrzeny i Lisabonskou smlouvou. Konkrétně jde o tyto cíle:

McSharryho reforma

Koncem osmdesátých let bylo zřejmé, že SZP je nutné reformovat, a to jak z důvodu zastaralosti některých opatření, tak rovněž z důvodu probíhajících rozhovorů o liberalizaci světového obchodu v rámci Uruguayského kola rozhovorů GATT probíhajících v letech 1986 až 1994.

Reforma přijatá v roce 1992 přišla s kompromisem mezi závazkem snížení ceno­vých dotací a nutností udržet přiměřené příjmy zemědělců. Nový mechanismus omezil dotace vázané na velikost výroby a naopak posílil význam dotací a podpor, které se týkaly přímo výrobních faktorů, a tak nezávisle na objemu produkce směřovaly rovnou k výrobci. V oblasti pěstování obilnin bylo poskytování podpor podmíněno povinným ponecháním části orné půdy ladem. Reforma zásadně ovlivnila dva sektory – pěstování obilnin a produkci hovězího masa. Jednalo se o oblasti, kde byly náklady SZP nejvyšší a situace si žádala výraznou změnu. S implementací vzrostl význam kompenzací a naopak cenové intervence a podpory ustoupily do pozadí.

Agenda 2000

Výdaje na Společnou zemědělskou politiku i přes McSharryho reformu v roce 1994 stále dosahovaly výše okolo 40 miliard EUR. V červenci 1997 představila Komise komplexní materiál nazvaný Agenda 2000 – Za silnější a širší Evropu. Komise v této analýze identifikovala pět základních oblastí, kde bude zapotřebí uskutečnit reformy, včetně zemědělství. Přijatá reforma pomohla omezit intervence na trhu pomocí snížení intervenčních cen. Agenda 2000 zdůraznila také důležitost rozvoje venkova.

Mid-term Review

Cílem revize v roce 2003 bylo zvýšení konkurenční schopnosti zemědělství, a to jak uvnitř EU, tak i mimo ni, přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměření na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat (welfare). Zjednodušeně řečeno, zemědělský producent se má díky těmto reformním krokům stále více orientovat ve svém rozhodování podle signálů trhu a požadavků společnosti (spotřebitelů) a neprodukovat komodity, o něž není zájem, nebo jsou na trhu těžko uplatnitelné.

Reforma se zaměřila na tyto okruhy:

Kontrola funkčnosti SZP (Health Check)

Dne 20. listopadu 2008 dosáhly členské státy dohody nad kompromisním návrhem změn v SZP. Členské státy EU se shodly na:

V zemědělské oblasti byly v rámci kontroly funkčnosti SZP definovány nové výzvy pro zemědělství (řízení rizik, klimatická změna, biopaliva, voda, biologická rozmanitost), které byly podpořeny i v rámci Evropského plánu hospodářské obnovy schváleného v roce 2009.

SZP po roce 2013

V návaznosti na Sdělení EK k budoucí podobě SZP po roce 2013 vydané v listopadu 2010 a balíček návrhů k podobě příštího víceletého finančního rámce z června 2011, představila EK dne 12. 10. 2011 legislativní balíček k budoucímu směřování SZP zahrnující návrhy týkající se přímých plateb, společné organizace trhů, rozvoje venkova a horizontálních otázek.  

Stávající reformní návrhy vycházejí ze Sdělení EK o budoucnosti SZP, jehož cílem bylo reagovat na budoucí výzvy pro zemědělství a venkovské oblasti a vytyčit cíle stanovené pro SZP, kterými jsou zejména životaschopná produkce potravin; udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a vyvážený územní rozvoj.

Irské předsednictví, které v první polovině roku 2013 předsedalo Radě EU, si v rámci svého ambiciózního programu vytýčilo dosažení dohody o budoucí podobě SZP na půdě Rady EU do konce března t.r., což se mu podařilo naplnit, neboť Rada dosáhla na svém zasedání dne 19. 3. 2013 dohodu na společném postoji k legislativním návrhům k budoucí podobě SZP. Podmínkou pro dojednání finální podoby SZP však bylo také dosažení dohody s EP a EK, jejichž postoje se v některých oblastech výrazně odlišovaly od pozic Rady. Z tohoto důvodu probíhaly od dubna do června 2013 trialogy mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem, v rámci nichž byly tyto oblasti podrobně projednávány v zájmu dosažení konečného kompromisu.

Nutno také podotknout, že pokrok ve vyjednávání sektorové legislativy byl rovněž velmi úzce navázán na dosažení dohody o Víceletém finančním rámci (2014 – 2020). Po krachu jednání hlav států a premiérů v listopadu 2012 se dohody členských států podařilo dosáhnout až právě pod patronací irského předsednictví, kdy Evropská rada na svém jednání ve dnech 7. – 8. 2. 2013 nalezla shodu na finančním rámci pro nadcházející programové období.

K završení úsilí irského předsednictví i ostatních členských států došlo na konci června 2013, kdy Rada pro zemědělství a rybářství dosáhla dne 25. 6. politické dohody k legislativním návrhům k budoucí podobě SZP a dala tak předsednictví mandát pro vyjednání finální dohody mezi evropskými institucemi. Dne 26. 6., v rámci posledního ze série plánovaných trialogů, se této meziinstitucionální dohody podařilo dosáhnout ve všech oblastech s výjimkou finančních aspektů souvisejících se SZP, které byly úzce spojeny s dohodou o Víceletém finančním rámci.  

Definitivní završení schvalování reformy zkomplikoval nastupujícímu litevskému předsednictví požadavek Evropského parlamentu opětovně otevřít diskusi právě k nedořešeným aspektům reformy SZP navázaných na Víceletý finanční rámec. Přes námitky řady členských států, které červnový kompromis považovaly za definitivní, byla v druhé polovině září otevřena další trilaterální jednání k těmto sporným otázkám. Dne 24. 9. se však již během závěrečného trialogu podařilo dosáhnout finální politické dohody mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí i o bodech reformy SZP navázaných na příští VFR. Obtížně vyjednaný kompromis následně schválil dne 30. 9. Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu a dne 20. 11. byl schválen plénem Evropského parlamentu. Legislativní texty reformy Společné zemědělské politiky pro následující období, včetně nařízení týkajícího se přechodných opatření, byly poté přijaty Radou pro zemědělství a rybářství na jejím zasedání ve dnech 16. - 17. 12.

Klíčové plenární zasedání Evropského parlamentu, které definitivně stanovilo finanční rámec pro SZP na příštích 7 let, se uskutečnilo ve dnech 18. – 21. 11., kdy poslanci přijali návrh nařízení o Víceletém finančním rámci EU na období 2014 – 2020. 

---

 

Společná zemědělská politika EU po roce 2013

Dne 18. 11. 2010 zveřejnila Evropská komise oficiální verzi Sdělení k budoucí podobě Společné zemědělské politiky. Jedná se o materiál, jehož formální prezentace na půdě Rady EU proběhla dne 29. 11. u příležitosti zasedání ministrů zemědělství a který byl zároveň velmi obecným předvojem konkrétních legislativních návrhů očekávaných ze strany Evropské komise. Materiálu předcházela veřejná diskuse pod záštitou Evropské komise zahájená v dubnu 2010, která měla Evropské komisi nastínit možnosti dalšího směřování SZP dle přání zemědělské veřejnosti.

Tématem budoucnosti Společné zemědělské politiky se aktivně zabývá rovněž Evropský parlament, jehož zpravodaj pro tuto problematiku, Albert Dess, představil na jednání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova EP dne 28. 2. 2011 svou zprávu na toto téma. Dne 11. – 12. 4. 2011 proběhla v rámci Výboru pro zemědělství a rozvoj venkovaEvropského parlamentu diskuse k pozměňovacím návrhům k této zprávě, kterých se sešlo 1.267. Pozměňovací návrhy, zpracované ve spolupráci s nevládními organizacemi, uplatnila prostřednictvím svých europoslanců rovněž ČR. Dne 25. 5. 2011 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Dessovu zprávu schválil, avšak se zcela odlišným postojem ke cappingu než v její původní verzi. Výbor podpořil návrh EK na zavedení stropů přímých plateb a v souvislosti s tím navrhl zohlednění kritérií velikosti podniku, zaměstnanosti a příspěvku k ochraně životního prostředí. Pokud jde o složku ozelenění, i zde se výbor postavil na stranu EK a podpořil vznik zelené složky plateb financované kompletně z rozpočtu EU. Výbor dále ustoupil z původního požadavku poskytnutí každému členskému státu alespoň 65 % průměru přímých plateb.

Návrh nové podoby SZP na období 2014 - 2020

V návaznosti na Sdělení EK k budoucí podobě SZP po roce 2013 (18. 11. 2010) a balíček návrhů k podobě příštího Víceletého finančního rámce (29. 6. 2011) představila EK dne 12. 10. 2011 legislativní balíček k budoucímu směřování SZP zahrnující následující návrhy:

Diskuse po zveřejnění návrhů Evropské komise

Diskuse k budoucí podobě SZP v kontextu předložených legislativních návrhů již na půdě Rady započaly za polského předsednictví v říjnu 2011 a intenzivně pokračovaly rovněž za dánského předsednictví, které projednávání uzavřelo předložením Zprávy o pokroku, a za kyperského předsednictví, jež v závěru roku upustilo od snahy dosáhnout dohody o částečném obecném přístupu a vyjednávání zakončilo pouze předložením zprávy o pokroku doplněné konsolidovanými texty k jednotlivým legislativním návrhům.

Jednání probíhaly rovněž na půdě Evropského parlamentu ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Na přelomu května a června 2012 zveřejnili zpravodajové návrhy zpráv ke čtyřem klíčovým legislativním návrhům (rozvoj venkova, přímé platby, SOT, horizontální nařízení) k budoucímu směřování SZP. V druhé polovině července 2012 poté došlo ke zveřejnění pozměňovacích návrhů k návrhům legislativních textů. Kompromisní pozměňovací návrhy pak byly zveřejněny v první polovině ledna 2013. Hlasování Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o reformě SZP proběhlo ve dnech 23. – 24. ledna 2013, tedy již za irského předsednictví a Evropský parlament následně odhlasoval svůj poziční dokument na plenárním zasedání ve Štrasburku ve dnech 11. – 14. 3. 2013.

Předsednictví Irska

Irské předsednictví si  v rámci svého ambiciózního programu vytýčilo dosažení dohody o budoucí podobě SZP na půdě Rady EU do konce března 2013. Tento cíl se předsednictví podařilo naplnit a ministři zemědělství na jednání dne 19. 3. 2013 nalezli shodu na obecném postoji Rady, v rámci něhož se podařilo dosáhnout dohody o obecném přístupu k 4 reformním návrhům k SZP tak, aby mohly začít trialogy mezi EP, EK a Radou (první se uskutečnil 11. 4.).

Pokrok ve vyjednávání sektorové legislativy je velmi úzce spojen s dosažením dohody o Víceletém finančním rámci (2014 – 2020). Po neúspěšném jednání hlav států a premiérů v listopadu 2012 se dohody podařilo dosáhnout až za irského předsednictví, kdy na svém jednání ve dnech 7. – 8. 2. 2013 Evropská rada nalezla shodu na finančním rámci pro nadcházející programové období. Výdaje pro EU-28 byly dle tohoto kompromisu dohodnuty v maximální výši 959,988 mld. € v závazcích (1,00 % HND EU) a 908,400 mld. € v platbách (0,95 % HND EU), s ročními částkami ve stálých cenách roku 2011 s následnou každoroční úpravou o inflaci. CZ by tak z této částky získala cca 20,5 mld. € (cca 517 mld. Kč), z čehož by celková obálka na zemědělství činila 8,2 mld. € (PP a tržní opatření zřejmě 6,1 mld. €, RV necelých 2,2 mld. €). Dle bodu 52 Závěrů dojde k navýšení prostředků na kohezi o 900 mil. €, avšak s vyčleněním 300 mil. € z obálky na RV.

K završení značného úsilí irského předsednictví i ostatních členských států a evropských institucí došlo na konci června 2013, kdy Rada pro zemědělství a rybářství nejprve dosáhla v Lucemburku dne 25. 6. politické dohodyk legislativním návrhům k budoucí podobě SZP a dala tak předsednictví mandát pro vyjednání finální dohody mezi evropskými institucemi. V zájmu dohody s Evropským parlamentem byli do Lucemburku pozvání i jeho zástupci a souběžně s jednáním Rady tak probíhalo i jednání o kompromisu s Evropským parlamentem.

Mezi stěžejní body dohody v oblasti přímých plateb patří dobrovolnost zastropování přímých plateb, tzv. cappingu. Rada současně odsouhlasila povinnou degresivitu plateb u farem s platbou nad 150 000 € pouze ve výši 5 % (EK navrhovala 40 %). Pokud jde o otázku tzv. franšízy v rámci finanční disciplíny, ministři souhlasili se snížení limitu pro její aplikaci z původně navrhovaných 5000 € na 2000 €. V oblasti dobrovolných vázaných podpor, tzv. couplingu, Rada souhlasila s jejich možným navýšením až na 13 % národního stropu včetně možnosti navýšení až o 2 % národního stropu ve prospěch proteinových plodin. Co se týče greeningu neboli ozelenění přímých plateb (výše „zelené složky“ přímých plateb činí 30 %), ministři potvrdili jeho povinný charakter pro farmy o rozloze větší než 10 ha. Na EFAs, tedy ekologicky zaměřené oblasti, musí být dle této dohody vyčleněno 5 % rozlohy orné půdy (u podniků s více než 15 ha) od r. 2015, po předložení hodnotící zprávy EK v roce 2017 pak bude diskutováno možné navýšení na 7 %. Schéma aktivního farmáře bude povinné, negativní seznam nezemědělských činností je však užší, než bylo původně plánováno a bude moci být ze strany členských států v případě potřeby doplněn. Povinné v rámci I. pilíře má být i schéma pro mladé farmáře, na nějž mají být vyčleněny až 2 % národní obálky. Schéma pro malé farmáře by mělo být naopak dobrovolné (max. platba 1.250 €, až 10 % národní obálky). Kvótový režim v sektoru mléka by měl být ukončen k roku 2015, systém cukerných kvót pak v roce 2017. Pokud jde o výsadbová práva na vinice, v roce 2016 má být zahájen nový systému autorizací, který bude ukončen v roce 2030. Ročně může dojít k navýšení autorizací o 1 % a schváleno bylo i přechodné prodloužení současných výsadbových práv z 3 na 5 let. Mezi klíčové body v oblasti rozvoje venkova pak patří například zahrnutí potravinářského a lesnického sektorudo priorit PRV či zahrnutí velkých podnikůdo investičních podpor v zemědělství a potravinářství.

Dne 26. 6. v rámci finálního trialogu následně došlo k dosažení dohody mezi institucemi k celému balíčku reformy SZP s výjimkou některých finančních aspektů, které EP spojoval s výslednou dohodou o Víceletém finančním rámci.

Předsednictví Litvy

Po dosažení červnové politické dohody převzala dne 1. 7. 2013 předsednictví v Radě EU Litva, která má za cíl, po téměř dvou letech od představení legislativního balíčku, dokončit celý reformní proces. Po letní pauze se v kontextu finalizace reformy sešli dne 23. 9. 2013 ministři zemědělství na jednání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu, kde odsouhlasili revidovaný mandát Rady pro závěrečný trialog s EP. Dne 24. 9. 2013 pak došlo v rámci tohoto trialogu mezi Radou, EK a EP k finální dohodě, která zahrnuje i, podle EP nedořešené, prvky navázané na Víceletý finanční rámec 2014 - 2020.

Dle této dohody zůstala otázka degresivity a zastropování PP oproti červnové dohodě nezměněna (po r. 2014 by tedy mělo dojít k minimálně 5% redukci plateb nad 150.000 € s odpočtem nákladů na zaměstnanost s výjimkou pro státy aplikující redistributivní platbu ve výši min. 5 % národní obálky). Stejně tak nedotčen zůstal bod k převodu prostředků mezi pilíři (možnost převést až 15 % národní obálky z I. do II. pilíře bez nutnosti kofinancování, stejně tak opačným směrem, pro ČS s úrovní PP pod 90 % průměru EU možnost převodu až 25 % prostředků z II. do I. pilíře). Jedinými ústupky ze strany Rady se stalo akceptování vyšší míry kofinancování méně rozvinutých a nejvzdálenějších regionů a ostrovů v Egejském moři ze 75 % na 85 % a zakotvení ročních alokací na RV dle členských států v příloze nařízení o EAFRD s tím, že EK bude mít právo výši částek upravovat prostřednictvím delegovaných aktů. Zbylé prvky reformy SZP po tomto závěrečném trialogu zůstávají v podobě, v jaké byly členskými státy a institucemi EU dohodnuty v červnu t. r.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova EP tuto dohodu přijal dne 30. 9. a dne 20. 11. byla následně schválena plénem Evropského parlamentu. Legislativní texty reformy Společné zemědělské politiky pro následující období, včetně nařízení týkajícího se přechodných opatření, byly poté přijaty Radou pro zemědělství a rybářství na jejím zasedání ve dnech 16. - 17. 12.

Klíčové plenární zasedání Evropského parlamentu, které definitivně potvrdilo finanční rámec pro SZP na příštích 7 let, se uskutečnilo ve dnech 18. – 21. 11., kdy poslanci přijali návrh nařízení o Víceletém finančním rámci EU na období 2014 – 2020. 

---

 

Legislativní návrhy k budoucí podobě SZP

Projednávání reformy SZP v Radě pro zemědělství a rybářství

Projednávání reformy SZP v Evropském parlamentu

Společné deklarace ČR a členských států k budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2013

---

 

Společná zemědělská politika po reformě – I. a II. pilíř

8.7.2014 - Ministerstvo zemědělství zahajuje sérii článků, ve kterých představí novou Společnou zemědělskou politiku EU pro období 2015 až 2020.

Reforma SZP

Reformovaná SZP pro období 2015 – 2020 umožní členským státům ve větší míře rozhodovat o nastavení přímých plateb v rámci prvního pilíře, přičemž většina rozhodnutí musí být oznámena Evropské komisi (EK) do 1. srpna 2014. V současné době probíhá dokončování rozhodnutí o přímých platbách s ohledem na jejich implementaci na národní úrovni.

Druhý pilíř SZP - rozvoj venkova - bude i v následujícím programovém období 2014-2020 financován prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV). Jeho příprava včetně projednávání s partnery na národní úrovni finalizuje, programový dokument je postupně aktualizován, aby reflektoval aktuální verze právních a strategických dokumentů Evropské unie a České republiky i připomínky partnerů.  

Legislativa – aktuální stav

Nejdůležitější předpisy Evropské unie pro I. a II. pilíř (tzv. soubor základních aktů) představuje pro přímé platby nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, pro rozvoj venkova nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a pro oba pilíře nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013. Tato nařízení byla schválena v prosinci 2013 po dvouletém projednávání mezi Evropskou Komisí, členskými státy i Evropským parlamentem (EP). Schválení předcházela politická dohoda na jednání Rady ministrů pro zemědělství a rybářství v Lucemburku 25. června 2013, čímž vznikl politický mandát k uzavření meziinstitucionální dohody s EK a EP 26. června 2013. Dne 24. září 2013 bylo dosaženo v rámci neformálního trialogu mezi těmito institucemi finální dohody k návrhu nařízení pro přímé platby, společnou organizaci trhu, program rozvoje venkova a horizontální oblast. Návrhy byly následně schváleny Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova EP 30. září 2013 na plenárním zasedáním EP 20. listopadu 2013.

Prováděcí předpisy, které stanovují podrobnější podmínky na úrovni EU, tzv. delegované akty, byly ze strany Komise uzavřeny v březnu 2014 a po uplynutí dvouměsíční lhůty pro připomínky EP a Rady byly schváleny. Prováděcí (implementační) nařízení byla postupně schvalována v květnu a červnu 2014.

V rámci přímých plateb představuje delegované nařízení (EU) č. 639/2014 souhrn všech pravomocí převedených na Evropskou komisi a upřesňuje základní nařízení v rámci aktivního zemědělce, jednotné platby na plochu, ozelenění, platby pro mladé zemědělce, dobrovolné podpory vázané na produkci atd. Prováděcí nařízení (EU) č. 641/2014 upravuje např. ozelenění nebo dobrovolnou podporu vázanou na produkci. Tato nařízení byla publikována v Úředním věstníku EU 20. června 2014.

Delegované nařízení (EU) č. 640/2014 doplňující nařízení (EU) č. 1306/2013 se týká integrovaného administrativního a kontrolního systému, kontrol a sankcí cross-compliance atd. Prováděcí nařízení se dotýká podávání žádostí o platby, kontrol na místě, výběru vzorků ke kontrole atd. Delegované nařízení bylo publikováno v Úředním věstníku 20. června 2014, u prováděcího nařízení se publikace očekává na konci června.

Pro rozvoj venkova byl prováděcí předpis (implementační akt), který stanovuje podrobné podmínky pro provádění opatření Programu rozvoje venkova včetně struktury a obsahu programového dokumentu, schválen členskými státy na jednání Výboru pro rozvoj venkova EK. Oficiální zveřejnění v Úředním věstníku, od něhož se odvíjí účinnost dokumentů, bylo ze strany EK přislíbeno v druhé polovině června 2014.

I. pilíř reformované SZP

Mezi cíle reformované SZP v rámci přímých plateb patří větší důraz na šetrný přístup k životnímu prostředí pomocí režimu ozelenění, generační obměna na venkově prostřednictvím podpor pro mladé zemědělce nebo podpora odvětví nebo regionů, které čelí určitým obtížím či jsou nesmírně důležité z hospodářského, sociálního nebo environmentálního hlediska. SZP zároveň umožní členským státům větší míru rozhodování o zacílení finančních prostředků, včetně přesunu mezi pilíři pro přímé platby a Program rozvoje venkova.

Z pohledu České republiky došlo v průběhu vyjednávání k důležitým rozhodnutím o dobrovolnosti zastropování, snížení částky přímých plateb (degresivita) nebo snížení částky určené na finanční disciplínu, v opačném případě by aplikace těchto opatření významně ovlivnila výši finančních prostředků pro zemědělské podniky v ČR v rámci I. pilíře. Za velice pozitivní pro podporu pěstování dusík vázajících plodin lze interpretovat úspěšnou snahu ČR na zvýšení váhových faktorů v rámci plnění ozelenění z 0,3 na 0,7. Finanční alokace pro I. pilíř představuje pro ČR ročně přibližně 25 mld. Kč.

II. pilíř reformované SZP

Jedním z nových prvků programového období 2014-2020 je užší provázanost II. pilíře SZP se strukturálními fondy v tzv. Společném strategickém rámci. Strategickým dokumentem na národní úrovni, na který PRV navazuje, je Dohoda o partnerství, která představuje základní zastřešující dokument pro všechny intervence z Evropských strukturálních a investičních fondů v ČR v programovém období 2014-2020. Česká republika oficiálně předložila Evropské komisi Dohodu o partnerství 17. 4. 2014 a v současné době běží tříměsíční lhůta daná právními předpisy EU pro předložení programových dokumentů. Tomuto předložení musí předcházet ex-ante hodnocení i vyhodnocení vlivu koncepce (PRV) na životní prostředí (SEA) a schválení vládou ČR.

Veřejné vypořádání připomínek k vyhodnocení SEA, které je nedílnou součástí procesu hodnocení, proběhlo dne 16. 6. 2014, konečným krokem je pak vydání stanoviska Ministerstva životního prostředí. Projednávání vládou bylo naplánováno na 9. 7. 2014, před tímto termínem pak proběhlo připomínkové řízení, kde ostatní resorty a partneři z řad nevládních organizací dostali příležitost vyjádřit svůj postoj.

Jak již bylo zmíněno, nejzazší termín předložení Evropské komisi je stanoven na 17. 7. 2014. Po tomto oficiálním předložení bude zahájen formální dialog s Evropskou komisí, v rámci kterého se dokument bude dále upravovat. Ukončení této schvalovací procedury a schválení PRV se dá očekávat začátkem roku 2015.

PRV bude financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kofinancován z národního rozpočtu. Návrh rozpočtu programu počítá s tím, že rozpočet z EZFRV ve výši 2,170 mld. EUR bude doplněn převodem určité části rozpočtu z I. pilíře SZP – přímých plateb, a to ve výši cca 111 mil. EUR. Společně s národním spolufinancováním pak bude celkový rozpočet PRV činit cca 3,042 mld. EUR. Přesto však finanční prostředky nedosahují výše alokace předchozího programového období. Snížení prostředků se tak odráží i v cílení podpor PRV a jejich doplňkovosti z dalších operačních programů. 

Podpory PRV vychází ze šesti základních priorit EU definovaných v nařízení EP a Rady č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova. K jejich naplnění byla zvolena obdobná opatření, jež byla realizována prostřednictvím PRV 2007-2013, novinkou je zařazení opatření Dobré životní podmínky zvířat.

Na podporu předávání znalostí a inovace v zemědělství, lesnictví a potravinářství (priorita 1) je cíleno cca 117 mil. EUR.[1] Ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských a lesnických podniků (priorita 2) je určeno cca 517 mil. EUR. Na prioritu 3, která zahrnuje jednak podporu organizace potravinového řetězce a jednak podporu dobrých životních podmínek zvířat, je plánováno cca 152 mil. EUR. Nejvýraznější částka z rozpočtu, tj. 1 954 mil. EUR, bude využita v rámci priority 4 pro podporu obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím.  Na podporu priority 5 pro účinné využívání zdrojů a podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví je určeno cca 23 mil. EUR.  Pro prioritu 6, která je zaměřena na podporu sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech a zahrnuje i realizaci strategických plánů Místních akčních skupin s využitím metody LEADER, je alokováno 230 mil. EUR. Komunitně vedený místní rozvoj bude v programovém období 2014-2020 podporován multifondově, tedy nejen z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, ale i z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu.

Pro technickou pomoc PRV je vymezeno 1 % rozpočtu. Část rozpočtu (cca 0,7 %) musí rovněž zůstat vyhrazena pro víceleté závazky z předchozího programového období u opatření, které již není v PRV implementováno, tj. pro Předčasné ukončení zemědělské činnosti.

Rozdělení rozpočtu PRV dle jednotlivých priorit

graf

Kromě provázanosti II. pilíře SZP se strukturálními fondy nově dochází i k užšímu propojení mezi pilíři v rámci SZP navzájem. Jedná se zejména o novou složku přímých plateb – platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tzv. ozelenění. Ozelenění je nutné zohlednit při nastavení vybraných environmentálně zaměřených plateb (podmínka zamezení dvojímu financování), jedná se např. o agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO) a naopak prostřednictvím vybraných rovnocenných AEKO je možné v určitých případech plnit podmínky ozelenění.

 
_____
[1] Celkových veřejných prostředků za programové období 2014-2020

 

 

Vydáno: 9.7.2014

Autor: Ministerstvo zemědělství ČR